|
|
Stres při výkonu povolání zdravotnického záchranáře
PRAGEROVÁ, Tereza
Teoretická část práce popisuje anatomii stresu, příznaky stresu, příčiny stresu a fáze stresu pro lepší orientaci v dané problematice. Kapitoly se zaměřují na definici Zdravotnické záchranné služby, na výjezdové skupiny a na osobnost zdravotnického záchranáře. Následuje popsání stresu a rozpracování jeho různých podob, kde je zařazen například stresový syndrom, akutní reakce na stres, posttraumatická stresová situace a syndrom vyhoření. Dále práce zmiňuje prevenci stresu, kde se nachází aktivní i pasivní techniky a další způsoby prevence zvládnutí stresu. Poslední dvě kapitoly v sobě zahrnují psychickou odolnost a psychohygienu zdravotnického záchranáře. Praktická část bakalářské práce byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumu technikou polostrukturovaných rozhovorů. Sběr dat byl proveden s šesti zdravotnickými záchranáři Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje na oblastním středisku v Jindřichově Hradci. Rozhovor obsahoval 18 otázek zaměřujících se na danou problematiku stresu zdravotnických záchranářů. Rozhovory jsou přepsány do kazuistik a následně přeneseny pro přehlednost výsledků do tabulek. Výsledky práce ukázaly, že nejčastější příčiny stresu v pracovním procesu zdravotnických záchranářů z Jindřichova Hradce nelze jednoznačně určit, protože každého z mých respondentů do stresu uvádí jiná situace. K vyrovnávání se se stresem záchranáři nejčastěji volí sportovní aktivity, čas strávený z přáteli a nebo procházky. Výsledky práce ukazují, že i zdravotničtí záchranáři mají nárok cítit stres a k jeho eliminaci by mohl přispět i zaměstnavatel například zvýšením benefitů této práce v podobě relaxačních pobytů pro záchranáře alespoň jednou za dva roky.
|
|
|
Telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace
Pajkrtová, Veronika ; Hladká, Petra (vedoucí práce) ; Klokočková, Šárka (oponent)
Poskytování telefonicky asistované první pomoci má podle situace a možností instruovat volající nebo svědky k poskytnutí první pomoci postiženému přímo na místě události. Jde o jednu ze základních úloh zdravotnického operačního střediska a musí ji zvládat každý operátor. Tyto základní instrukce by měly být poskytnuty v mnoha různých situacích. Jednou z těchto situací je i náhlá zástava oběhu. Pokud ji operátor během hovoru odhalí, měl by neprodleně zahájit poskytování tzv telefonicky asistované neodkladné resuscitace (TANR). To znamená telefonickou asistenci a vedení zachránce na místě události k provádění neodkladné resuscitace. Hlavním cílem výzkumného šetření je zjistit, zda jsou operátoři zdravotnické záchranné služby schopni včas odhalit náhlou zástavu oběhu a adekvátně na tuto situaci reagovat, tzn. iniciovat volajícího k zahájení neodkladné resuscitace, motivovat ho, správně a jednoduše instruovat, uklidnit situaci a vést zachránce až do příjezdu posádky na místo. Zároveň jsou stanoveny tři dílčí cíle práce, jejichž úkolem je seznámit s prací zdravotnického operačního střediska, s náplní práce operátorů a s konceptem telefonicky asistované neodkladné resuscitace. Zvolenou metodou empirické části je kvalitativní výzkum, vedený formou přepisovaného telefonického rozhovoru a jeho následná...
|
host ::
RSS.